Řekněme to jasně: radní zavedli cenzuru, a ta může krýt korupci

Psal jsem panu Malému ještě před hlasováním, ale zatím bez odpovědi:

http://napistejim.cz/?message=...

Dnes senátor a místostarosta Kroměříže Miloš Malý nepodpořil v Senátu PČR přijetí novely Ústavy ČR, která by umožnila Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat mj. hospodaření obcí a obchodních společností s podílem přes 50%. Fakticky tedy hlasoval proti změně současného stavu. Pamatujme si to.

Katz: Děkuji za reakci, nad podněty, které jste vznesl se budu zamýšlet.
Avšak jednu reakci mám už nyní. Odkaz na legislativu EU, kterou český právní řád jen implementuje je jistě správný. Nicméně... Občané našeho družebního města NITRY, kteří jsou taktéž jistě "implementováni" touž základní evropskou legislativou, mají možnost se dozvědět o fyzických osobách, které si kupují majetek od svého města nejen jejich iniciály, ale také jméno, přijmení, rodné příjmení, bydliště. Usnesení zastupitelstva města Nitra jsou k nahlédnutí na webu zde http://www.nitra.sk/news.php?c.... A Nitra není samozřejmě jediná, týká se to (zřejmě) všech slovenských samospráv (díval jsem se ještě např. na Prievidzu). Zdá se, že Slovensko si na rozdíl od Česka vybralo v této věci jako v této době a tomto stavu společnosti právo na informace (veřejnou kontrolu) než právo na soukromí. No a pokud mi má francouzština stačí tak i občané partnerského města Chateadun se při prodeji nemovitosti z majetku města dovědí alespoň jméno a přijmení viz usnesení městské samosprávy zde http://www.ville-chateaudun.fr...

Už jsem v této diskusi reagovat nechtěl, nicméně je neslušné nechat fundovanou polemiku bez odpovědi. Můj první příspěvek do diskuse byl motivován nikoli snahou obhajovat postupy radnice, se kterou žádným způsobem spojen nejsem, ale pouze tím, že se redakce odvolává na vyjádření jednoho starosty, jehož vlastní slova jsou zjevně v rozporu s praxí úřadu, který reprezentuje, což mi připadlo poněkud demagogické, stejně jako tvrzení redakce, že „….smazali údaje lidí, kteří například v minulých letech nakoupili městský majetek za zhruba miliardu korun“. Podle mne je to tvrzení o „lidech“ nesmysl, ale třeba se mýlím. Bohužel jsem odpověď jaksi nedostal, redakce pravděpodobně otázky raději klade, než na ně odpovídá. Co ale nechápu je jiná věc, pokud jste všichni tak přesvědčeni tom, jaké se to děje bezpráví a jak radnice jedná protiústavně, proč redakce nepodá na radnici v této věci žalobu? D. Dvořáček by Vám ji třeba pomohl zformulovat a zargumentovat a Korzár s jardou1 by mohli uhradit soudní poplatky.

Nicméně k věcným dotazům D. Dvořáčka:

1. Pokud se jedná o judikaturu: o té, která by se přímo vztahovala k nějaké žalobě na zveřejnění osobních údajů samosprávou, rovněž nevím, ani jsem netvrdil, že takový rozsudek existuje. Existují ale rozsudky ohledně sporu fyzických osob s jinými osobami či orgány, a tam soudy dávají za pravdu tomu, kdo se ochrany domáhá. Např. rozhodnutí NSS 1 As36/2008, ve kterém se uvádí, že „Správní delikt dle § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je naplněn též tím, že exekutor zveřejnil usnesení o ceně nemovitosti, v němž označil povinného rodným číslem.“ Soudní spor vyvolaný redakcí Kroměřížana by tak možná mohl vést k průlomovému verdiktu i v této oblasti.

2. Tvrzení, „že soudy a Ústavní soud nadřazují (jaksi automaticky) právo soukromé nad právo veřejné“ je tvrzení vaše, nikoli mé. Pokud mám interpretovat to, co jsem napsal, pak jsem uváděl, že podobné nadřazení veřejného (tzn. např. zveřejnění osobních údajů fyzické osoby, včetně rodného čísla a adresy) nad soukromým je praxe, ke které se soudy naštěstí nepřiklání.

3. To, že obě práva mají osobnostní charakter, není nijak v rozporu s tím, že ochrana jednoho spadá do sféry práva soukromého, zatímco výkon druhého do sféry práva veřejného. Netuším na základě jaké analýzy jste k podobnému rozporu došel. Stejně tak např. zákon o ochraně osobních údajů v sobě kombinuje úpravu soukromoprávní (zejména § 21) a veřejnoprávní.

4. Jestliže se odvoláváte na příslušný judikát NSS, pak nijak v rozporu nejsme. Zveřejňování údajů se primárně týká úředníků či zaměstnanců státních úřadů či samosprávy. Zveřejnění je v pořádku, protože tito zaměstnanci jsou součástí výkonu veřejné moci, stejně jako je v pořádku omezení týkající se jejich možnosti podnikat, což je rovněž zásah do soukromé sféry. V této souvislosti jsou rovněž zajímavé dva judikáty: v prvním NSS (3 As 10/2009-77) odmítl právo na poskytnutí informace o členství soudců v KSČ, ve druhém ale Ústavní soud (ÚS 517/10) toto právo přiznal, a to proto, že „informace související s fungováním moci soudní náleží do sféry veřejné.“ Z toho je možné dovodit, že pokud se fyzická osoba nepodílí na veřejné moci, pak je třeba její soukromí chránit, jak to judikoval ve svém rozhodnutí NSS.
Jestliže si tedy např. jako fyzická osoba pronajmu nebo koupím věc, ať již od obce, organizační složky státu nebo státní organizace, pak já osobně s výkonem veřejné moci nemám nic společného a daný subjekt je pro mne stranou smlouvy jako kupř. pan Novák odvedle. Když se tedy opíráte o extenzivní výklad jednoho rozhodnutí NSS, proč tedy podobné citlivé osobní údaje nezveřejňují ostatní státní instituce, když se zákon o finanční kontrole týká primárně jejich fungování? Třeba mne ale přesvědčíte o opaku a prokážete, že zveřejňování osobních údajů orgány státní správy je naopak naprosto běžnou praxí. Pokud bych ale pokračoval v linii daného výkladu ad absurdum, pak bych zákonitě musel dospět ke stanovisku, že všichni adresáti státních dávek (např. sociální pomoci) by měli být zveřejněni, včetně zveřejnění výše dávky, rodného čísla a plné adresy, protože jsou příjemci „veřejných prostředků“. Možná je ale toto cíl, ke kterému vy a ostatní směřujete: postupnými kroky zveřejnit o každém jednotlivci naprosto všechno.

Pokud je zde neustále omílán a démonizován ÚOOÚ, pak to rovněž docela nechápu, protože již delší čas je zde rozhodnutí NSS (Konf 11/2011 – 6) vycházející z předcházejících judikátů, dle kterého „Z § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, nevyplývá pravomoc Úřadu pro ochranu osobních údajů rozhodovat o soukromoprávních sporech mezi subjektem údajů a správcem týkajících se zveřejnění dokumentace obsahující osobní údaje; o těchto sporech přísluší rozhodnout soudu." Mimo to je, podle mého soudu, zcela jedno zda v čele úřadu je někdo z ODS či jiné politické strany nebo bezpartijní, anebo jakou má odbornost. Vznik a existence tohoto úřadu je, bohužel, tvrdou daní za náš vstup do EU. Základem české právní úpravy týkající se ochrany osobních údajů tedy není naše lidová zákonodárná tvořivost, ale předpisy práva EU, konkrétně Směrnice 95/46/ES (o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací) a na ně navazující další směrnice, které byly přijaty v důsledku řady sporů mezi občany a soudy členských států. Asi nemusím zmiňovat, že legislativa EU je u nás bezprostředně závazná a má tedy přednost před zákonem. Zahraniční soudy v podobných sporech jednoznačně dávaly a dávají za pravdu fyzickým osobám – odtud i mé přesvědčení o tom, že by podobně postupovaly i naše soudy, protože kromě aplikace našeho práva a práva EU musí ve svém rozhodování zohledňovat i zahraniční judikaturu.

1. Korzár: Váš požadavek riskovat pokutu pro městskou kasu v řádu desetitisíců, je požadavkem na odpovědného úředníka (úředníky), aby on riskoval náhradu této pokuty v řádu desetitisíců z vlastní kapsy. Jestliže by totiž městské kase byla způsobena škoda, která byla předvídatelná (což stávající stav právní nejasnosti nevylučuje), pak by vedení města muselo (pod sankcí trestního zákona, a to povinnosti při správě cizího majetku) vymáhat tuto pokutu po tom, kdo ji způsobil. Pokud byste byl Vy sám ochoten riskovat ze své kapsy pokutu v řádu desetitisíců, pak je Váš požadavek oprávněný, pokud ne, zamyslete se, prosím, kolik byste byl ochoten riskovat. A to, že by pokuta byla v řádu desetitisíců (99.999, -Kč !?) je jen Vaše hádání. Její výše by mohla být ze zákona i o řád či dva vyšší. Pravomocné rozhodnutí ÚOOÚ o pokutě by bylo možné napadnout soudně, nicméně do skončení soudního přezkumu by radnice měla přistoupit k vymáhání a vymožení pokuty od odpovědné osoby. A to, že by tento člověk přinejmenším na rok či dva (než soudy rozhodnou) musel oželet Vámi proponovanou částku v řádu desetitisíců je věc, kterou i při pohledu do vlastní peněženky, zkuste empaticky zvážit.

2. Katz: V této věci dosud neexistuje judikatura, opravte mne, pokud se pletu. Nicméně nevím o rozsudku, který by sankcionoval samosprávu za zveřejnění osobních údajů typu jméno a příjmení v usnesení zastupitelstva na webu samosprávy. Vaše tvrzení, že někdo ví, že s pravděpodobností hraničící s jistotou soud prohraje, je nepodložené judikaturou. Podobně je to s tvrzením, že soudy a Ústavní soud nadřazují (jaksi automaticky) právo soukromé nad právo veřejné.

3. Katz: Konečně se pletete ve věci, že zde jde o střet práva veřejného a práva soukromého. Jde o střet dvou ústavních Listinou a mezinárodními úmluvami deklarovaných práv lidských, konkrétně práv třetí a čtvrté třídy, a to práva na ochranu soukromí a práva na informace. Obě jsou to práva osobnostní povahy, přičemž první se váže k základnímu lidskému právu na důstojnost a druhé k základnímu politickému právu na výkon zastupitelské demokracie.

4. A konečně, je 31.prosince, tak trochu v protikladu k mnou uváděným bodům 1. a 2. si budu protiřečit. Judikát na úrovni rozsudku Nejvyššího správního soudu tu je.
Tato vysoká soudní instance, která není na rozdíl od soudu Ústavního popř. Evropského soudu pro lidská práva nejvyšším arbitrem ve věci porušení základních práv, však pro české právní prostředí provedla ve svém rozsudku č. j. 5 As 57/2010 – 79 ze dne 27. května 2011, který se týká zveřejňování platů a odměn zaměstnanců veřejné správy, poměrně výrazný výklad, který se této naší kroměřížské problematiky velmi dobře dotýká. Jen připomínám, že z několika stovek osob, jkejichž odměny a platy byly dosud zveřejněny zatím nikdo neabsolvoval právní cestu, kterou by napadl - a nad to úspěšně napadl - poskytnutí a zveřejnění těchto příjmů. Snad se mnou budete souhlasit, že otázka osobního příjmu je údajem přinejmenším stejně citlivým jako fakt, že si pan Katz koupil za cenu XYZ pozemek od obce ABC.

Pro naši diskuzi je zásadní, že uvedený rozsudek se precizně vypořádává v prvé řadě s výkladem týkajícím se veřejných prostředků. Pro vymezení pojmu „veřejné prostředky” použil Nejvyšší správní soud legální definici, kterou podává ustanovení § 2 písm. g) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, které veřejné prostředky definuje jako veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu, státní příspěvkové organizaci, státnímu fondu, územnímu samosprávnému celku, městské části hlavního města Prahy, příspěvkové organizaci územního samosprávného celku, příspěvkové organizaci městské části hlavního města Prahy nebo jiné právnické osobě zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo právnické osobě zřízené na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky.

Převedeno do podmínek této diskuze, z uvedeného rozsudku plyne, že dispozice veřejnými prostředky v tom movitým i nemovitým majetkem čili jeho zcizení (darování, směna, prodej) či zatížení věcným právem (břemeno, nájem) nespadá pod zákon č.101/2000 Sb.

Dále Nejvyšší správní soud pomocí logického a systematického výkladu příslušných ustanovení InfZ dospěl k závěru, že o každém, komu je vyplacena byť jen minimální částka z veřejných prostředků,[1] musí být povinným subjektem poskytnuty základní osobní údaje v rozsahu, které jsou vymezeny ustanovením § 8 odst. 3 InfZ. Poskytnuté údaje stanoví InfZ taxativním výčtem: jméno, příjmení, rok narození, obec, ve které má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.

Z těchto skutečností sice neplyne povinnost zveřejnit v usnesení zastupitelstva všechny v InfZ vyčtené osobní údaje, nicméně tento výčet ukazuje na právní neukotvenost výkladu zvoleného extenzivním a izolovaným výkladem ÚOOÚ. Řídí-li se samosprávy tímto výkladem, působí to na mne dojmem jakoby si za poradce v oblasti boje proti korupci vzali Stanislava Grosse.

Co to znamená pro Kroměříž?
Jestliže si kdokoli podá správně formulovanou žádost dle InfZ o kterékoli usnesení zastupitelstva, musí mu je město poskytnout. Následně pak musí celou NEANONIMIZOVANOU odpověď zveřejnit na svém webu. Jedinou výjimku u anonymizace, pak mohou dle zmíněného rozsudku poskytovat neschválené žádosti fyzických osob o dispozici s veřejným majetkem popř. věci dotýkající se konkrétních fyzických osob bez dispozice s veřejným majetkem. Rozsudek judikoval mimořádné odměny a podobně mimořádné je každé jednotlivé zcizení majetku nebo jeho zatížení věcným právem. Skutečnost, že u některých úkonů je poskytnuto protiplnění je irelevantní, protože i poskytnutí platu či odměny zaměstnance veřejné správy se děje za protiplnění, a to poskytnutý pracovní výkon.
Krok radnice je pak naprosto nepochopitelný a nedivím se, že mnozí diskutující včetně redakce se domnívají, že radnice tak nečiní ani s ohledem na zákon, ani z alibismu či pohodlnosti ale ze zlého úmyslu. Radnice přinejmenším dluží svým občanům vysvětlení (kolikáté už ?!), proč přistoupila k anonymizaci, aniž by směrem k veřejnosti komunikovala, proč se opírá pouze o stanovisko ÚOOÚ a nikoli mimo jiné o výše uvedený rozsudek.
5. Redakce: Naprosto zavádějící mi přijde anketní otázka, která ve svém podtitulu („Radnice s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů stáhla usnesení zastupitelstva před rokem 2010, tedy z doby masivní privatizace městského majetku.“) sugeruje, že radnice tak zřejmě činí s ohledem na předchozí období let 2002-2010, jejichž usnesení až donedávna v neanonymizované podobě na webu byla. Nicméně právě za předchozího starosty Petra Dvořáčka do jehož starostenství spadá masivní privatizace naopak praxe neanonymizovaného zveřejňování zavedena byla a za vedení jeho rovněž nemálo privatizujícího nástupce Miloše Malého pokračovala. Oba tito starostové, z nichž druhý je právník a již dva roky člen Ústavně právního výboru Senátu, usnesení zastupitelstev v jejich plném znění netajili. Až starostenství Daniely Hebnarové přineslo tento postup, a protože se anonymizují i současná usnesení, je na místě se ptát, spíše proč až teď? Je třeba tajit jména příjemců veřejných prostředků, kterým je poskytuje současné zastupitelstvo? Nebo snad přihlížel po dva roky místopředseda Ústavně-právního výboru Senátu Miloš Malý nezákonnému stavu a z postu místostarosty je toleroval stejně jako tento stav toleroval po 10 let zastupitel Jan Žárský a mlčel k tomu ? Co to vypovídá o kvalifikaci obou pánů, kteří se najednou na podzim 2012 začali řídit zákonem o ochraně osobních údajů, který platí 12 let si udělejte obrázek sami.
Nebo snad vyvěsí senátor Miloš Malý neanonymizovaná usnesení na web města na svou odpovědnost osobně a se senátorským platem a imunitou v zádech půjde nebojácně vstříc střetu s ÚOOÚ ? Udělá ENTER ?
Hezký poslední den roku 2012 a pěkný celý rok 2013.

Pánové (dámy?)! Někdy podle mne stačí použít selský rozum a střežit se nebezpečí, aby se neutopil v právních výkladech. Aspoň já to tak vidím. Nuže: ten sedlák v hlavě zřejmě dojde k závěru, že když někdo soukromý chce kupovat něco z veřejného, musí akceptovat určitá omezení. Kupuje-li něco od obce, kupuje to i ode mne. A já mám bezpochyby právo vědět, kdo to je a za kolik mu to prodávám. Všechno kolem jsou jen kličky. Je to jednoduché jako Kolumbovo vejce.

Katzi, a kdeže nějaký soud nařídil ty údaje anonymizovat?

To Korzár: a stejnou „instrukcí“ se řídí i soudy, že? Obdivuhodná logika hodná silvestrovského období. Stejně jako to Vaše srovnání s akciovkami. Dáváte dohromady věci, které spolu nijak nesouvisí a kterým zřejmě nerozumíte. Názor na zveřejňování údajů o právnických osobách jsem již psal. Pokud jej považujete za neokonzervativní, pak k podobnému nesmyslu už opravdu nemám co dodat. Přesto – vám i ostatním – vše dobré nejen v závěru roku, ale i v roce v novém.

Korzár: toto není neokonzervativní ideologie, toto je šmejdovina co nemá s konzervatismem nic společného

Já mám za to, že se drží instrukce, kterou Igor Němec z ODS, který je zastáncem toho vašeho posvátného práva na soukromí i ve věcech veřejného majetku, dává z postu šéfa Úřadu na ochranu osobních údajů instrukce: zatloukat, zatloukat, zatloukat. Stejnou logikou věci pouštějí žilou veřejnému majetku anonymní akciovky. Neokonzervativní ideologie stejně pitomá jako ta bolševická.

To Korzár: já zase ve Vašem uvažování cítím generacemi determinované bolševické myšlení nadřazující zájem tzv. celku nad zájmen jednotlivce. Ani vy, ani jarda1 jste mi ale jaksi nebyli schopni odpovědět na to, proč stejně hloupí zabedněnci a srabi jsou nejen v Kroměříži, ale i v jiných městech. Zřejmě proto, že že vás a jardu1 neznají, takže jim nemá kdo otevřít jejich zaslepené oči.

Katzi, nezlobte se, ale máte uvažování sraba. Raději bráníte městskou pokladnu před pokutou v řádech desetitisíců, než abyste hájil právo voličů na informace, které jim svými opakovaně kritizovanými výnosy upírá nějaký blb v čele zpolitizovaného úřadu. Takhle se rodí cenzura. Je to otázka priorit a je vidět, co považujete za důležitější vy.

To Korzár a Jarda1: žít ve městě, kde budou zastupitelé uvažovat stejně jako vy, by znamenalo, že část veřejných prostředků by neodvratně šla na náhradu soudních výloh a škod v důsledku vašeho "kvalifikovaného" rozhodování. Děkuji, ale nechci, stačí mi stejně "kompetentní" zástupci v Parlamentu.

Katzi, beru zpět. Vy byste nebyl dobrý ani jako advokát, ale spíš prokurátor. Právo veřenosti na informace o tom, kdo získal její majetek, stavíte na roveň zabavování soukromého majetku státem. Spíš než úlet je to Urválek..

Katzi, Katzi, přirovnávat právo na informace o tom co se děje s veřejným majetkem k padesátým letům, to je solidní úlet.

Podobné nadřazení veřejného nad soukromým je v pozměněné podobě pouze voláním po návratu právní praxe z padesátých let minulého století. A k té se soudy, včetně Ústavního, naštěstí nepřiklání.

Vás bych chtěl mít za advokáta, ne za soudce (a to není kompliment). Právník Farský v textu říká: „Podstata sporu totiž spočívá ve vážení dvou práv – práva na ochranu osobních údajů a práva na informace. Domnívám se, že pokud zákon stanovuje, že jednání zastupitelstev jsou veřejná, pak to znamená, že jsou veřejnosti přístupná.“ A tak by to podle mě měl vidět i Ústavní soud. To ostatní, co jste tu nadhodil, jsou kličky.

To Jarda1: V diskusi pod jiným podobně zaměřeným článkem jsem psal o rozdílu mezi veřejným a soukromým. Redakce, buď z neznalosti nebo cíleně, staví případ zveřejnění výkonu rozhodnutí (dražební vyhláška), což je úkon ve veřejném zájmu, na stejnou úroveň jako je prodej majetku, což je věc soukromého práva, a to i přes to, že se jedná o majetek obce. Kromě toho upřímně pochybuji, že by někteří lidé, jak uvádí redakce, nakoupili v Kroměříži majetek za miliardu. Věřím, že právnické osoby (za které se podnikavci všeho druhu schovávají), ale fyzické? A o právnických osobách tu, bohužel, není řeč. V případě těchto osob ale zveřejnění údajů nic nebrání. A u právnických osob bych šel ještě dál a jako podmínku koupě stanovil souhlas druhé strany se zveřejněním smlouvy na webu města, aby si každý udělal představu, za jakých podmínek byla nebo má být věc prodána. Proč toto obce nebo města neudělají? Nejedná se přeci o žádnou obchodní smlouvu, kterou by bylo dotčeno nějaké obchodní tajemství či firemní know-how.
Záměrně jsem rovněž za příklad anonymizace nedával obce, ale velká města. Proč ty anonymizují údaje fyzických osob? Aby zakryla korupci? Hloupost. Protože na základě svých zkušeností dobře ví, že pokud je dotčená fyzická osoba zažaluje, pak s pravděpodobností hraničící s jistotou soudní spor město prohraje.

Katz: Tím statistikem je šéf ÚOOÚ Igor Němec. To o té Jihlavě a Chrudimi je z jeho úst. Zbytkem má býti řečeno, že výklad úřadu není dogma. Tak jak uděluje třeba rada pro rozhlasové a televizní vysílání pokuty jako na běžícím páse, tak soudy následně mnoho z nich zruší.

To Jarda1: velice se omlouvám za svou nedostatečnost, ale valná část Vašeho textu je pro mne jaksi nesrozumitelná.

Drahý Katzi,
zákon nijak neupravuje jak mají usnesení vypadat, tak některá města cenzurují, některá nikoliv. Dva vystudovaní právníci věnující se této oblasti jsou větší autoritou než nějaký statistik, který je proti, jelikož co je komu z Jihlavy do toho, aby věděl, kdo kupuje majetky v Chrudimi. Jeho úřad vykládá zákon nějak, ale to činí i televizní rady, když uděluje pokuty, leč soudy mnohdy je pak zase ruší. Ministerstvo financí také vykládalo zákony tak, že obce o hazardu na svém území rozhodovat nemohou. Než se našel Canov, starosta Chrastavy. Zajímavé je, že pokud některá města porušují výklad úřady, tak ten je nijak netrestá.
A k těm Semilům: kdyby kroměřížský web přetýkal informacemi jako ten v Semilech, tak si asi nikdo nebude stěžovat.

To Redakce: anonymizace u jmen fyzických osob je zcela běžná i v usnesení jiných městech – viz např. Zlín, Brno či Olomouc. Opírat argumentaci o názor dvou magistrů práv, z nichž ani jeden není autoritou v daném oboru, mi připadá poněkud laciné. A pokud se dovoláváte starosty Semil, pak většina usnesení jejich zastupitelstva týkající se prodeje či nájmu městského majetku jsou následujícího typu: zastupitelstvo „schvaluje uzavření kupní smlouvy s manželi Veselými, jejímž předmětem je prodej části p.p.č. 1620 v kat. úz. Spálov u Semil a obci Semily.“ (25.6.2012) nebo ale taky „schvaluje uzavření předložené kupní smlouvy, jejímž předmětem je prodej nově odděleného p.p.č. p.p.č. 170/2 vlastníku domu č.p. 397 v k.ú. a obci Semily, část obce Semily.“ (31.10.2011). Jen zcela výjimečně a nahodile je u nemovitostí uváděna i cena.

K pepa 1 : Milošek je" bazilišek" není k tomu co dodávat a jeho kolegyně v radě končí z osobních a pracovních důvodů(námět pro redakci).

Hebnarová je loutkou na špagátkách Malého a to od počátku kdy se stala starostkou, to bylo také podmínkou koalice, že Malý bude nadále řídit radnici. I někteří zastupitelé ODS to již prohlédli a chtěli v zastupitelstvu skončit, ale nějak si to rozmysleli. Je něco hodně shnilého a zapáchajícího ve městě Kroměříži a hlavně v její hlavě. Do očí bijícím případem je, když přistoupila na hru ČSSD (Malého) kolem nové příspěvkové organizace Sportoviště Kroměříž.

Hebnarová to dávno nemá pod kontrolou, přes tajemníka tu vládnou loutkoherci, kteří na něj vědí, co on ví, že oni vědí..

Soudím, že tento text je trefa do černého. Soukromí je u nás najednou nějak svaté, ovšem - jak pro koho. Ale například právo anonymních akcionářů je u nás tak svaté, jako nikde jinde na světě, vyjma pár obskurních ostrovů. Tady odtud zřejmě vítr vane i do Kroměříže.

Nevím, jakou má počínání radnice logiku. Když přece někomu prodá majetek, ať už jsou to nemovitosti nebo pozemky, na internetu jde ve veřejně přístupném katastru nemovitostí a pozemků snadno dohledat, komu majetek patří. Stačí znát číslo popisné, číslo parcely nebo pozemku. Tak k čemu to utajení?