V sobotu 3. října 2015 se v klubu Starý pivovar uskutečnila veřejná diskuse s názvem “Máme se bát uprchlíků?”. Přestože ve stejný den v Kroměříži probíhala přehlídka uniformovaných sborů, na diskusi dorazilo na 40 místních. V panelové diskusi vystoupili odborníci, kteří se tématu migrace dlouhodobě věnuji, a lidé, kteří se angažují v pomoci uprchlíkům a uprchlicím. Diskusi moderoval Michal Kolmaš z Metropolitní univerzity v Praze.
Martin Škabraha z Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci na úvod uvedl, že vyhrocená atmosféra v souvislosti s migrační vlnou je způsobena především nejistotou a obavami v důsledku globálních změn. V rámci naší společnosti v současnosti proti sobě stojí tzv. národní společnost a rodící se společnost kosmopolitní. Národní společnost se z důvodu strachu ze změny před okolním světem uzavírá. Ztělesněním kosmopolitní společnosti jsou pak lidé, kteří uprchlickou krizi nevnímají s přílišnými obavami a vítězí u nich pocit solidarity. Pomoc uprchlíkům a uprchlicím vnímají jako součást demokracie a své identity.
Dalimil Petrilák byl jako dobrovolník v uplynulých dnech pomáhat běžencům a běženkyním na hraničních přechodech v Roszke a Bapske. Hovořil hlavně o aktuální situaci na chorvatsko-srbských a maďarsko-srbských hranicích a také o složení prchajících. Jsou mezi nimi ve velké míře rodiny s malými dětmi, těhotné ženy i starší ženy. Prchají přitom společně jak křesťanské, tak muslimské komunity. Ke své motivaci zapojit se do pomoci uvedl, že jej šokovala absurdita, s jakou není Evropa schopná a ochotná pomoc stovkám tisíců lidí, kteří prchají před válkou a často nemají co jíst a kde spát, zatímco například pomáhat obětem zemětřesení v Nepálu nám problém nedělá.
Dále vystoupil Jan Talafant, ředitel nadačního fondu Generace 21. Ten usiluje o přemístění 152 křesťanů a křesťanek z Iráků, kde jsou vystaveni aktuální hrozbě ze strany ISIS, do České republiky. “Situace těchto lidí připomíná to, co se zde dělo během druhé světové války. Proto jsme se s pár dalšími lidmi rozhodli pomoci těm nejvíce ohroženým lidem a pokusit se jim zajistit bezpečí v České republice”, uvedl mj. Jan Talafant. Plán na přemístění prvních rodin je již připraven a v současnosti se čeká jen na konečné stanovisko vlády.
Posledním vystupujícím byl Jan Blažek, absolvent kroměřížského gymnázia a Masarykovi univerzity, který v současnosti působí na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Hovořil o migrační politice EU, kterou lze vnímat především jako politiku ochrany vnějších hranic a která je rasově a kulturně podmíněná. Alternativou k současné migrační politice je podle něj hnutí “No borders”, které usiluje o kosmopolitnější pojetí migrační politiky a zaručení práva na svobodný pohyb pro všechny. “Souhlasím s uchováním Evropy, ale Evropy universalistické a založené na hodnotách rovnosti, svobody a solidarity. A to se nedá bránit ploty,” uvedl Jan Blažek.
V diskusi s publikem pak zazněla například otázka, proč uprchlíci a uprchlice cestují dále z uprchlických táborů v Turecku a proč tam nezůstávají po té, co si útěkem ze Sýrie zachrání život. Martin Škabraha vysvětlil, že lidé žijící několik let v otřesných podmínkách v uprchlických táborech postupně ztrácejí naději, že válka v Sýrii časem skončí. Pokud mají dostatek finančních prostředků logicky se pokouší zachránit svůj život v hlubším smyslu, stejně tak jako budoucnost svých dětí. Proto se vydávají na další cestu do Evropy. “Ze zkušeností s konflikty v Africe a Asii vyplývá, že po 3 až 4 letech lidé v uprchlických táborech ztrácejí perspektivu, že se někdy vrátí domů a proto se vydají někam jinam. Velká část z nich pak míří do Německa, kde mají své příbuzné a šanci najít práci,” dodal Dalimil Petrilák.
Dále se diskutovalo o příčinách současné paranoie v české společnosti či o míře slučitelnosti islámských a křesťanských (evropských) hodnot. Dalimil Petrilák za hlavní příčinu strachu označil obavu z neznámého. V momentě, kdy konkrétní uprchlíky a uprchlice poznáme a uvědomíme si, že jsou to lidé, kteří stejně jako mi chtějí pracovat, chodit do školy či nakupovat, strach rychle opadne.
