Jaromír Baxa je liberecký zastupitel za volební hnutí Změna pro Liberec. Opakovanými žádostmi podle „stošestky“ neboli zákona o svobodném přístupu k informacím, se mu podařilo dosáhnout zveřejnění smluv a faktur uzavřených městem a některými městskými firmami. To podle něj vedlo k odhalení některých podezřelých a nevýhodných zakázek.
Proč jste o zveřejnění faktur usilovali?
Jenom z faktur můžete zjistit, jaké platby jsou skutečně prováděny. Zveřejňování smluv je dobré. Jedna část je ale to, co je napsáno ve smlouvě a druhá pak to, co je skutečně vyplaceno. Mezi tím často vznikají rozpory. Je i další věc, kvůli které se ukazuje, že to je dobré. Liberec je ve špatné finanční situaci a stává se, že radnice některé faktury neplatí. Vzájemným porovnáním některých smluv a vyplacených faktur, se dá zjistit, jestli už v průběhu roku nerostou městu nějak výrazně krátkodobé závazky. V loňském roce se takto zvýšili v podstatě na dvojnásobek skoro na půl miliardy.
Můžete to trochu přiblížit. Jak se na základě faktur zjistí zvýšení krátkodobých závazků města? A co to znamená?
Zjistíte třeba, že máte smlouvu na stavbu budovy. Víte, že ta stavba probíhá, nikde ji ale nevidíte na seznamu faktur. Druhý případ: víte, že máte smlouvu na odběr služby, třeba na čištění města, a vidíte, že město za ni čtyři měsíce po sobě neplatí. To znamená, že se městu skrytě zvyšuje dluh o zásadní peníze. Důležité je ale smlouvy a faktury zveřejnit v nějaké strojově, automaticky zpracovatelné podobě.
Proč?
Tak se dá totiž zjistit, jestli město někomu nezadává opakovaně nějaký typ zakázek. U nás je jedna firma spřátelená s modrými, která pro město dělá stavební dozory. Pokud máte smlouvy a faktury ve strojově zpracovatelných formátech, můžete se podívat pět let zpátky a zjistit, jestli na těch stavbách nejsou reklamace. Naštěstí na základě zákona 106 máte také možnost požádat o formát v jakém ta data chcete dostat. Je proto dobré pobavit se s nějakým spřáteleným úředníkem na městě, jaký účetní program používají a žádat o informaci, kterou jsou schopni snadno sjet. První argument, s kterým totiž radnice obvykle přicházejí, je ten, že jde o složitou operaci, za kterou požadují ohromné peníze.
Vy jste ale nežádali jen radnici, ale i městské podniky. Jak to dopadlo tam?
U městských společností je potřeba žádat zvlášť, na právnickou osobu, které se to týká, na pověřený subjekt. U městských společností je to obtížné, jsme tam úspěšní tak napůl. Zatím se totiž všechny v České republice tváří, že se na ně zákon 106 nevztahuje, i když je spousta indikátů, že se na ně vztahuje.
Jak to probíhalo konkrétně u vaší žádosti?
U nás si například Dopravní podnik za zveřejnění faktur řekl o 60 tisíc. Pak řekl, že faktury vydá jen za kratší období, než jsme žádali, protože do roku 2008 tento podnik s obratem přes půl miliardy nemá faktury v elektronické podobě. Nakonec jsme to ale za nějaký finanční obnos získali. Tam jsme třeba zjistili zajímavé věci kolem sponzoringu fotbalu a ledního hokeje. Podnik vlastněný městem dává fotbalovému a hokejovému týmu zdarma službu v hodnotě půl milionu, a za to dostává zadarmo reklamu na stadionech. K čemu je ale dopravnímu podniku reklama na stadionech? Jenom díky fakturám jsme zjistili, že to je jenom zdánlivě výhodná služba, která je v podstatě skrytou dotací.
To všechno jsou věci, na které jste přišli až na základě zveřejnění faktur?
Ano. Zároveň jsme se také dívali na to, jakým způsobem dělalo minulé vedení města obchody se spřátelenými firmami. Kolik zakázek šlo třeba televizi, kterou tady v Liberci vlastní stavební firma spřátelená s místní ODS. Význam v podobě transparentnosti, je tam zásadní: zjistit, komu se co platí.
Není to také důvod, proč sama radnice faktury na internetu zveřejnit nechce?
Je to asi tak. Zároveň teď řešíme, že je potřeba zveřejňovat jak faktury vydané, tak přijaté, tedy za co město peníze přijímá. Na druhou stranu naše cesta podle zákona 106 ukazuje, že na zveřejňování faktur není nic špatného a že není legální důvod, který by zveřejňování faktur bránil.
Proč by podle vás lidé měli na svých zastupitelích chtít, aby i jejich město faktury zveřejňovalo?
Už jenom to, že zastupitelé budou vědět, že se v tom někdo může pohrabat, funguje jako brzda proti pokusům o neetické chování. Už jenom vědomí, že vás může někdo přistihnout – třeba ne teď, ale za pět let -, může fungovat jako brzda, aby se někteří lidé nepokoušeli využívat veřejné prostředky k vlastnímu prospěchu, ale k prospěchu veřejnému.
Je zveřejňování smluv, faktur a rozklikávacích rozpočtů na internetu móda, která odezní, nebo spíš nezvratný trend?
Je tady velký projekt nazvaný Rekonstrukce státu, který prosazuje, aby se zveřejňovaly smlouvy. Ke zveřejňování faktur se zatím nikdo takto explicitně nevyjádřil, ale myslím, že to bude věc, která na zveřejňování smluv logicky naváže. A myslím, že jako v případě zveřejňování smluv sehraje velkou roli tlak občanské společnosti. Jestli si to vynutí například prostřednictvím opakovaných žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Rozhovor vznikl pro MFDnes
