Zatím to je jen staveniště. Pokud však jde o autory, má Kroměříž v zahradním centru v Podzámecké zahradě po dlouhé době naději na kvalitní architekturu.
V diskusi na těchto stránkách se čtenáři zajímali, proč vypadá rozestavěné zahradní centrum mezi zvěřincem a Rybářským pavilonem tak, jak vypadá. Částečně zodpovědět tuto otázku se pro Kroměřížana pokusily odbornice z kroměřížského Národního památkového ústavu: náměstkyně pro výkon památkové péče Klára Hodaňová a specialistka na historickou zeleň Lenka Křesadlová.
Obě zdůraznily, že návrh budov pochází z dílny renomované architektonické kanceláře DRNH (www.drnh.cz), zvolené ve výběrovém řízení.
I laické veřejnosti je tento tvůrčí tým známý stavbou krytého plaveckého bazénu v „Mekce“ současné české moderní architektury – v Litomyšli. Budova, jejíž travnatá střecha se volně zvedá z terénu jako zelená vlna, získala titul Stavba roku 2011.
Studio získalo také třetí cenu v soutěži o stavbu českého pavilonu pro Expo v Šanghaji, v České republice patří mezi odbornou veřejností mezi ty nejrespektovanější. Autorem návrhu zahradního centra v Podzámecké zahradě byl Petr Valenta.
Generel, laicky řečeno širší koncepci obnovy zahrad, které se návrh budov musel podřídit, vytvořila další renomovaná kancelář TRANSAT architekti. Ta má na kontě naposledy obnovu minaretu v Lednici, jen letos už stihla posbírat tři odborná ocenění, včetně Grand Prix Obce architektů za projekt Národního památníku na Vítkově.
Řešení budov v Podzámecké zahradě tak podle obou odbornic vzniklo na základě dlouhých konzultací s památkáři z Národního památkového ústavu, krajského úřadu, kunsthistoriky a zahradními architekty.
„Architektonické řešení se zabývalo i stránkou celkového zasazení do situace velmi hodnotného díla zahradního umění - Podzámecké zahrady,“ zdůrazňuje náměstkyně Hodaňová.
„Nový projekt vychází z tradice hospodářských staveb, které by se měly stát důstojnou součástí zahrady a zároveň nepopírat svoji funkci,“ upřesňuje expertka na historickou zeleň a zahrady Lenka Křesadlová.Připomněla zároveň, že původní stavby zahradnického zázemí měly statické problémy, protože byly postaveny v 70. letech na nestabilním podloží v původním zasypaném korytě mlýnské strouhy.
S tím částečně souvisí i umístění nových budov. „Stavby byly mírně vyzdviženy a posunuty v půdoryse, protože původní zahradnické zázemí bylo při povodni v roce 1997 zatopeno vodou,“ dodává Křesadlová.
Obě odbornice chápou, že v návštěvnících mohou rozestavné budovy zatím budit rozpaky. O výsledek se ale i díky renomé architektonických studií a odborné přípravě neobávají.
„Doposud ještě nemáme možnost posoudit architektonické dílo,“ ohrazuje se Hodaňová proti předčasným odsudkům. „Na každý nový prvek a jeho prostorové vyznění si lidé musí zvyknout. I my si budeme zvykat a kultivovat jejich okolí tak, aby co nejlépe splynuly se zahradou,“ ubezpečuje Křesadlová..
Bývalé budovy nahradí tři lehké dřevostavby. Dvě budovy budou sloužit jako sklady techniky a dalšího materiálu, třetí pak poskytne zázemí pro personál zahrady. „Nové zahradnické zázemí bude díky účelnějšímu uspořádání staveb zabírat pouze dvě třetiny své původní rozlohy. Tím se zvětší plocha zahrady přístupná veřejnosti,“ píše NPÚ na svých stránkách (http://www.nczk.cz/cs/postup-stavebnch-prac ).
Plocha zahrady přístupná veřejnosti se tak zvětší o část přiléhající k Dlouhému rybníku a Rybářskému pavilonu.
„Můžeme se těšit na to, že se zbourá zeď vystavěná vedle Dlouhého rybníka. Návštěvníkovi zahrady potom bude přístupná nově vytvořená louka pro volnočasové aktivity vedle Rybářského pavilonu,“ upřesňuje Hodaňová.
Tato nově upravené prostranství bude podle NPÚ možné využít pro realizaci různých volnočasových aktivit a mělo by zde být zřízeno také molo či jeviště pro koncerty a divadelní představení.
O projektu, který je součástí rekonstrukce zahrad z dotací EU za 337 milionů korun, se NPÚ chystá uveřejnit podrobnější informace na svém webu. „Dáme vám vědět,“ ubezpečily odbornice redakci Kroměřížana.
