Přiznejme si, je to celkem fiasko.
Nejenže se Kroměřížanovi nepodařilo přimět k podpisu své Petice za demolici zámku všechny občany města, jak si v prvotním zápalu předsevzal (viz zde).
Jeden arch tohoto pamfletu byl ideovými odpůrci zcizen, a druhý si Kroměřížan zapomněl na Avioně vyzvednout, takže tam možná pořád leží. Celkem tak petice nasbírala jen něco přes stovku podpisů.
Zámek tak prozatím zůstane stát.
Přesto nejde o prohru. Šílený a věřme, že nesplnitelný požadavek naší petice, totiž pochopili v jeho skutečném významu i někteří významní signatáři jako dirigent Tomáš Netopil nebo ředitel Muzea Kroměřížska Jiří Stránský.
O to napjatěji jsme očekávali, jak se s požadavkem petice popasuje úřední šiml odsouzený cválat v ohradách z paragrafů.
Ale popořadě.
„Nakonec i on je jen starou budovou, která polyká veřejné peníze,“ tvrdí o zámku petice žádající jeho zbourání. Ztotožnila se tak plně s atmosférou, která v Kroměříži ať už mlčením nebo přitkáním asistuje demolicím staveb jako dnes už bývalá sýpka nebo zatím ještě stále stojící kasárna na Hanáckém náměstí.
Kroměřížan místní osobnosti s žádostí o podpis nekontaktoval. Přesto některé z nich petice svým poselstvím oslovila.
„Uvědomil jsem si, že rozjímání, obdiv a chlouba nad tím, že mohu žít v tak krásném městě, jsou sice hezké, ale dost málo,“ zdůvodňuje svůj podpis pod peticí šéfdirigent orchestru Národního divadla v Praze a kroměřížský patriot Tomáš Netopil.
„Myslím si tedy, že odpovědnost a zaujatost každého z nás k smysluplnému směrování a udržení hodnot města je nezbytná v jakékoliv dostupné podobě a formě,“ dodává umělec řídící ty nejvýznamnější orchestry po celém světě.
„Zdálo se mi to jako vtipné upozornění na některé problémy v památkové péči,“ podtrhuje ředitel Muzea Kroměřížska Jiří Stránský tón celé petice. Arch Stránský podepsal u svého kamaráda knihkupce Jiřího Dočkálka. Připomíná tak všechny drobné kroměřížské podnikatele, kteří petici vyjádřili podporu už jen tím, že ji ve svých živnostech nabídli k podpisu. Jejich seznam najdete na konci textu.
A jak že si tedy s peticí poradila kroměřížská radnice? Chladnokrevně: zámek nám nepatří, o jeho demolici rozhodnout nemůžeme. Ale ponechala i naději:
„Vaši petici postupujeme Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Kroměříži,“ napsala v dopise z 21. května vedoucí odboru občansko-správních agend Ivana Bukovská.
NPÚ ale vrátil míč, nebo spíš horkou bramboru, městu zpět.
Vzhledem k tomu, že leží na katastru města, „máme za to, že petičním výborem vznesený požadavek na zbourání kroměřížského zámku přísluší posoudit a řešit Městu Kroměříž, konkrétně pak stavebnímu úřadu,“ sdělil dopisem z 1. června Kroměřížanovi ředitel kroměřížského pracoviště NPÚ Jan Slezák.
O demolici zámku tak bude rozhodovat úřad, který povolil strhnout sýpku, kvůli níž petice vznikla. I ten úřední šiml má nakonec smysl pro humor.
Živnostníci, kterým patří náš dík:
Trafika Petr Boček, Masarykovo náměstí 492 (naproti gymplu), Avion, Velké náměstí 111 (naproti radnici), Knihkupectví Jiří Dočkálek, Riegrovo náměstí 133/65 (naproti všem), Trafika Kristýna Pečková, Vodní 91, 5. Lékárna U Madony, Vodní 56, 6. Potraviny Ambrož, Vodní 82/27, Veterinární klinika Primavet, Obvodová 3607 (U fotbalového stadionu), Kaufland, prodejna Zvěrokruh, Obvodová 3310, Tesco, prodejna Textil – ponožky, Velehradská 3254/105
